Pěstování mrkve není složité, úrodu ale mohou zhatit různé choroby. Rady, jak se jim vyhnout
Pěstování mrkve je poměrně jednoduché, i proto se do něj pouštějí i začátečníci. Kromě toho, že byste měli znát pravidla, jak správně založit záhon, na kterém chcete mrkev pěstovat, je dobré umět rozpoznat nejčastější choroby, které dokáží mrkev zničit, a vědět, jak vůči nim zakročit.
Výsev v březnu či dubnu
Mrkev je nejlepší vysévat v březnu až dubnu, a to přímo do záhonu. Řádky by měly být od sebe vzdálené 30 až 40 centimetrů. Jakmile semínka vzejdou, rostlinky opatrně vyjednoťte. Je potřeba, aby mezi nimi zůstal prostor 4 až 7 centimetrů.
Protože se jedná o zeleninu druhé tratě, potřebuje půdu ve staré síle. Vyhovovat jí proto bude záhon hnojený chlévskou mrvou rok či dva před výsadbou a živiny během pěstování už nedoplňujte. Také nepěstujte kořenovou zeleninu dva roky po sobě na stejném místě. Vyžaduje kvalitní hlinitopísčitou půdu s dostatkem humusu, kterou musíte na podzim dobře a hlouběji prorýt. Mrkev vám však vyroste i v lehčí písčité zemině, když jí zajistíte dostatečnou závlahu. Vyhnout byste se však měli těžkým jílovitým nebo kamenitým záhonům.
I když jde o poměrně odolný druh zeleniny, ani mrkvi se choroby nevyhýbají. Seznamte se s těmi nejčastějšími.
Padlí mrkve
Onemocnění způsobuje houba Erysiphe heraclei. V porostech mrkve, ale i petržele, pastináku, kopru, fenyklu, kmínu, libečku, anýzu či koriandru, se objevuje v druhé polovině léta, zejména za suchého počasí. Napadá i mnoho volně rostoucích rostlin. Větší napadení porostů má za následek snížení úrody.
Na všech nadzemních částech vznikají bělavé, moučnaté povlaky, které se postupně zbarvují do špinavě hnědošedé. Na starších povlacích, které částečně tmavnou, se později objevují velmi drobné, tmavé, kulovité plodničky houby.
Prevence
Padlí se obvykle objevuje v přehuštěných a zastíněných porostech. Šíření onemocnění podporují i silné ranní rosy. Je proto dobré pěstovat mrkev v řidším sponu, pokud možno na slunném a vzdušném stanovišti. Důležitá je rovněž likvidace posklizňových zbytků, nepřehnojování dusíkem a zavlažování porostu v době sucha.
Jak zasáhnout
Pokud se už padlí na plodině objeví, je třeba okamžitě zasáhnout. Buď pomocí vhodného fungicidního postřiku, nebo přírodní cestou. S padlím se dokáže poprat pelyněk pravý, přeslička nebo česnek. Pokud se rozhodnete pro česnek, rozdrťte šest stroužků česneku, přidejte 30 mililitrů organického oleje a 30 mililitrů alkoholu. Nechejte působit dva dny. Sceďte přes husté sítko. Česnek, který vám v něm zůstane, zalijte hrnkem vody a nechejte ještě den odstát. Pak smíchejte směs oleje s alkoholem s česnekovou vodou (samotný česnek vyhoďte) a rozřeďte v 3,8 litru vody. Dobře promíchejte, stříkejte jen na postižené listy, a to jednou za tři dny v době sucha a každý den v době dešťů.
Alternáriová skvrnitost listů
Jedná se o nejvýznamnější chorobu mrkve. Objevuje se na starších listech a obvykle během druhé poloviny vegetace. Nejškodlivější je v srpnu a září. Při vhodných podmínkách dochází i k napadení stopek listů. Někdy dojde i ke spojování skvrn, což vede ke kadeřavosti a usychání listů, které vypadají jako spálené. Vysoké ztráty listů choroba způsobuje při deštivém počasí nebo nadměrném zavlažování. Choroba je záludná v tom, že ve zbytcích nemocných rostlin a také v jejich semenech mohou škůdci pohodlně přezimovat.
Prevence
K preventivním prvkům ochrany patří dostatečný rozestup řádků při výsevu, využití mořené sadby a dodržení intervalu 4 roky pro vysetí téže plodiny na stejném místě.
Jak zasáhnout
Za vegetace je možné porosty mrkve ošetřit fungicidy, a to buď preventivně (především za vlhkého počasí), nebo při prvních příznacích. Pokud dosud nedošlo k velkému rozšíření choroby, můžete se pokusit o záchranu zeleniny tak, že otrháte nemocné listy a pak je dokonale zlikvidujete.
Černá hniloba mrkve
Jde o houbovitý patogen, který napadá jak mrkev, tak i celer, petržel, pastinák, kopr nebo kmín. Na kořenech vytváří okrouhlá nebo nepravidelná, tmavě zbarvená a rychle se rozšiřující hnilobná ložiska. Postižená pletiva propadávají, černají a měknou.
Prevence
Prevencí je moření semen mrkve a střídání plodin na záhonech. Houba, která černou hnilobu způsobuje, přezimuje v půdě na zbytcích kořenů. Dbejte na důkladnou čistotu při skladování.
Jak zasáhnout
Při zalévání můžete kusit přidat roztok mulleinu nebo kopřivy. 1 kg surovin dejte do velké nekovové nádoby a zalijte 10 litry studené vody. Nechejte pracovat asi dva týdny na slunci a denně směs promíchejte. Před zaléváním zřeďte vodou v poměru jedna ku pěti. O zdravotních účincích mrkve jsme psali zde.
