Návod, jak si na zahradě založit skalku
Máte už v hlavě naplánováno, jak bude vaše skalka vypadat, ale teď nevíte, jak do toho? Ze všeho nejdříve si pořiďte kameny rozmanité velikosti, a to nejlépe z pískovce, tufu nebo vápence. Pokud máte vybrané vhodné místo pro výstavbu skalky, nakoupené rostliny, kterými chcete skalku osázet, a dovezené kameny, nezbývá, než se pustit do práce.
Načrtněte si malý model
Dobrou pomůckou je malý model vaší skalky v hrubém měřítku, abyste se pak při stavbě měli podle čeho řídit. Stačí na papír načrtnout, kam a jak rozmístíte jednotlivé kameny a rostliny. Kameny v různých velikostech umísťujte v různých úrovních. Skalka by měla vypadat co nejpřirozeněji, ale přitom by měla poskytovat více různých druhů ploch a prostředí pro různé druhy rostlin. Nejdříve si načrtněte velké kameny, které působí jako ty dominantní, z nichž se budou rozvíjet další skalní útvary. Moc hezké je vytvořit jakousi rokli mezi kameny, kterou můžete také osázet plazivou rostlinou, která bude přepadat z "rokle" dolů.
Zbavte půdu plevele
Na ploše s přiměřeným sklonem nemusíte dělat velké terénní úpravy (navážku); i na mírném svahu se skalka bude dobře vyjímat. Nejdůležitější práce vás čeká ještě před samotnou stavbou: zbavit pozemek vytrvalých plevelů je víc než nutné! Ušetříte si do budoucna spoustu nepříjemností s dobýváním kořenů pampelišek, bodláků, pýru, podbělu, svlačce a jiných houževnatců ze spár mezi kameny. Nezbavíte-li se vetřelců předem, už se vám to patrně nikdy nepovede – jen za cenu, že budete skalku bourat. Nejohroženějším místem je úpatí skalky, kde je zem vlhčí a mezi kameny může prorůstat plevel z okolí.
Plochu proto zryjte a důkladně vyberte všechny oddenky. Na hluboce kořenící plevele (svlačec dokáže prorůstat až do několikametrových hloubek a vzdáleností) použijte povolené herbicidy, ručním odplevelením se jich nezbavíte.
Zakládání skalky
Nejdřív vyjměte zrytou půdu ze skalky, např. na kolečko. Poté naneste do vyznačeného (např. kolíky a provázkem obehnaného) místa pro skalku tlustou vrstvu hrubého štěrku nebo úlomků cihel. Tuto vrstvu (vysokou asi 15 cm) přikryjte drny a hlínou, kterou jste si předtím odložili na kolečko. Vrstva šterku je dobrá zejména kvůli vyvýšení skalky, ale také kvůli přirozenému zvlhčování půdy.
Hra s kameny
Pokud chcete docílit co nejpřirozenějšího efektu, inspirujte se přírodou. V ní jsou vždy největší kameny na úpatí svahu a až na vzácné výjimky leží naplocho.
Když to terén vyžaduje, může být pata skalky postavena jako celistvá řada plochých, velkých kamenů, zaleží na tom, jaké kameny máte k dispozici. Jinak zbudujte základ skalky ze solitérních, největších kamenů doplněných sutí a úlomky – tak, jako by v přírodě padaly ze skal.
Poskládat kameny do budoucí skalky bez ladu a skladu nelze. Aby byl dojem přirozenosti co největší, musí stejně jako v přírodě ze země vyrůstat, proto je potřeba zapustit je do země. Dalším důvodem je stabilita kamenů, na něž pak budete moci bez obav stoupat při pletí či osazování.
Zbytečnou námahu se zakopáváním a opětným dobýváním kamenů při stavbě si ušetříte, pokud je rozestavíte jen po povrchu a dílo zhlédnete s odstupem. Nezapomínejte na štěrbiny pro výsadbu rostlin, raději nechte širší mezery (později zarostou skalničkami).
Při rozmisťování kamenů záleží na vaší fantazii, vždy ale myslete na rostliny, které chcete na kameny zasázet. Pokud se nějaké například rády plazí, srazte dva kameny k sobě tak, aby mezi sebou tvořily jakousi rokli, trochu ji zasypejte hlínou a poté už jen zbývá do jejího vrcholu zasadit rostlinu tak, aby se plazila dolů. Bude vám vytvářet na skalce květinový vodopád.
Zasypat, zadusat
Jakmile budete mít všechny kameny rozestavěné, posypte je z boku hlínou a částečně ji udusejte. Na horní vrstvu pak použijte kvalitnější půdu, např. ze záhonu nebo zakoupenou půdu, aby se v ní nově vysazeným rostlinám dobře dařilo. Můžete přidat i trochu zahradního kompostu.
Čím skalku osázet
Jak skalka funguje, co potřebuje, to všechno zjistíte během určité doby. Možné je, že zanedlouho, jakmile získáte zkušenosti, skalku přestavíte a rozšíříte.
Pro začátek a také pro případ, že se nemůžete věnovat skalce často, vysaďte nenáročné rostliny.
Na slunečná stanoviště například lomikámen, mateřídoušky, netřesky, nízké kosatce, nízké kobercové floxy, pochybek plazivý, pupalku, rozchodník, rozrazil, rožec, tařici horskou.
Do polostínu se hodí dymnivka žlutá, dlužicha krvavá, dřípatka horská a karpatská, hosta, kandíky, prvosenky, trávnička přímořská nebo zběhovec výběžkatý.
Pro sušší stanoviště pak zvolte třeba čistec, hlaváček jarní, kostřavu (okrasná tráva – všechny druhy), karafiáty skalkové, lomikámen vždyživý, mateřídoušky, netřesky, opuncie či rozrazil východní.
Na vlhčím stanovišti se bude dařit hořci čínskému, písečnici nachové, pryskyřníku, prvosence růžové a japonské, škornici i zběhovci plazivému.
Osázet skalku můžete i skalničkami okrasnými listem, bude tak pěkná i v době, kdy rostliny odkvetou. Vděčné jsou dabécie, draby, dryádky, hebe, karafiáty, pochybky, trávničky nebo zběhovce.
