Končí polovina zavařené úrody v popelnici? Odteď už nebude!
Zavařování je u nás jednou z nejčastějších metod, jak si uchovat sklizeň ze zahrádky na zimní období, kdy přijde u stolu vhod. Ať už se jedná o třešňový kompot, meruňkový džem nebo pravý rajčatový protlak. Zavařovat lze prakticky cokoliv. I maso. Když není čas vařit, nebo se jede na výlet, jak se hodí!
Horší je, pokud jdeme do spíže najisto a zjistíme, že jsou sklenice se zavařeninami zakalené a zřejmě si na nich už nepochutnáme. Škoda úrody a hlavně zbytečná práce, protože konzervace není zrovna půlhodinovou záležitostí. Pojďme si připomenout několik zásad, jak předejít tomu, aby se zavařeniny kazily.
Čistota úrody i sklenic
V momentě, kdy máte sklenice naskládané na polici, je už možná zbytečné to zmiňovat, ale preventiva je zkrátka základ. Nikdy nedáváme potraviny do nádob, které pořádně neprojely horkou vodou. Stejně tak musí být perfektně umyté všechno, co plánujeme zavařovat.
Jakákoliv špína může nálev zakalit a způsobit tak plíseň – a to navzdory dostatečnému převaření, které samozřejmě hraje také důležitou roli. Pokud požadovanou teplotu zmírníte, může to mít vliv na životnost kompotu. Stará bolest jsou i odskakující víčka, o jejichž důkladné utěsnění je lepší požádat mužské protějšky.
Štítkování zavařovaček
Poté, co je zavařeno a sklenice otočené víčkem zpátky nahoru, je všechny do jedné označte. Nespoléhejte na to, že přece víte, kdy se co nakládá a že uskladňujete úrodu pouze z jedné sezony. Možná dostanete něco od známých, objevíte ve spíži zapomenout sklenici a za pár měsíců nebudete vědět, co dřív použít. Štítky slouží právě k tomu, abychom dříve konzumovali zavařeniny, které prošly procesem jako první. Ideální je štosovat je v polici dopředu. Na co všechno se vám může doma hodit zavařovací hrnec, jsme psali zde.
Místo a teplota
Ne každý má tu výhodu, že má doma sklep. Ten je totiž ideálním místem pro skladování sterilovaných potravin. Je v něm víceméně stálá teplota, sucho a temno. Ideální teplota pro skladování by měla kolísat mezi 5 – 10 °C. Při hodně nízkých teplotách totiž mohou zavařeniny promrznout či dokonce prasknout, při vyšších se zase spíš kazí. V podstatě je jedno, kam sklenice uskladníte, ale mělo by to být nechladnější místo v domě či přístavku. Při větším chladu i nedostatku temna je přikryjte staršími ručníky či tmavšími látkami.
Kontrola sklenic
Navzdory veškerým opatřením zkuste při chvilce občas sklenice zkontrolovat. Zakalenou většinou rozeznáte od ostatních na první pohled. Ovoce může mít jinou barvu nebo zkrátka zahlédnete pod víčkem sraženinu. Někdo takovou sklenici otevře přednostně, pěnu posbírá a zbytek sní, tohle řešení však rozhodně nelze doporučit! V zavařenině jsou bakterie, které by vám nemusely prospět, nehledě na plíseň, která je vyloženě škodlivá.
Životnost zavařenin
Obecně platí, že bychom zavařené potraviny měli zkonzumovat do jednoho roku, tedy do okamžiku, kdy začneme zpracovávat úrodu novou. Šikovným hospodyňkám vydrží zavařeniny chutné i déle, ale nemělo by to být pravidlem. Veškeré druhy ovoce, zeleniny, džemů, sirupů i hotových jídel totiž mění časem své původní vlastnosti – a těmi jsou především chuť a konzistence.
