Benátský štuk účinně ničí bakterie a plísně. Interiéru dodá nadčasovost
Malířská technika zvaná benátský štuk pochází z Itálie a její historie sahá až do 18. století. Od přírodního kamene se na první pohled liší pouze tím, že nemá spáry. Receptura využívá staré metody zpracování hašeného vápna, které se míchá s jemným mramorovým práškem, oleji či vosky a přírodními pigmenty. Výsledkem je hladký a lesklý povrch s mramorovým vzorem.
Benátský štuk se hodí na všechny typy povrchů – od betonu, cihly, omítky, dřeva až po sádrokarton. Je oblíbený zejména kvůli snadnému zpracování, přirozenému stínování, ale především prodyšnosti. Vápno totiž ze své podstaty ničí plísně i bakterie. Jedná se o ekologickou techniku dekorace stěn, tedy bez chemikálií, které by se uvolňovaly do vzduchu po řadu let.
Je omyvatelný a málo se špiní
Umělý mramor se hodí na krb, za kuchyňskou linku, do obývacího pokoje, ale také do koupelny. Benátský štuk je totiž omyvatelný a neulpívá na něm prach. Jeho hladký povrch se tedy dobře udržuje a málo špiní. Na rozdíl od klasického kamene či keramiky umožňuje kopírovat jakýkoliv tvar i rozměr podkladu. Nehodí se však na podlahy nebo do exteriéru.
Nanést na stěnu benátský štuk zvládne i amatér, ale pro kvalitní efekt je lepší přenechat tuto techniku odborníkovi. Podklad pro dekorativní stěrku musí být hladký a soudržný. Ve starších domech je lepší zpevnit podklad perlinkou a lepidlem. Stěrka se pak nanáší na stěnu v několika vrstvách. První se roztírá do několika směrů a vytváří tak reliéf, který se po zbroušení překryje barevnou vrstvou. Kompletní nános štuku se po zaschnutí leští speciálním ocelovým kartáčem. Dále čtěte: Podlahové trendy kopírují přírodu. In je vše, co vypadá staře a má patinu.
